Kantůrková Eva - prozaička, filmová scénáristka, publicistka
EVA KANTŮRKOVÁ
Životopis
Životopis
Rozená Sílová, poprvé provdaná Šternová. Otec Jiří Síla (1911–1960) byl komunistickým novinářem, matka Bohumila Sílová (1908–1957) spisovatelkou. První manžel Jan Štern (* 1924) byl básník a publicista, druhý manžel Jiří Kantůrek (1932-1998) byl novinář a televizní publicista (1989–92 ředitel Československé televize). Z prvního manželství má syny Ivana Šterna (* 1949, v letech 2001–06 ředitel stanice Český rozhlas 6) a Jana Šterna (* 1953, novinář, producent, televizní dramaturg a režisér).
V letech 1949–50 pracovala Kantůrková jako redaktorka Mladé fronty. Po maturitě na dělnické přípravce (1951) studovala filozofii a historii na FF UK (absolvovala 1956 prací Slovanská lípa v roce 1848). 1956–58 byla tajemnicí Československého svazu mládeže na Strojní fakultě ČVUT, poté v domácnosti. V roce 1966 nastoupila do Československého ústředí knižní kultury. Od 1967 spisovatelka z povolání. Byla signatářkou a v roce 1985 mluvčí Charty 77. Po zahraničním vydání knihy rozhovorů Sešly jsme se v této knize a po zadržení francouzského kamionu se zakázanou literaturou na českých hranicích byla v květnu 1981 obviněna z podvracení republiky a zatčena; v březnu 1982 byla propuštěna bez soudu, ale trestní stíhání proti ní bylo zastaveno až v prosinci 1989. Patřila k zakladatelům Občanského fóra, 1990–92 byla poslankyní ČNR a členkou jejího předsednictva. Poté spisovatelka z povolání, v letech 1994-96 a 2005-07 předsedkyní Obce spisovatelů. V letech 1998-2000 působila jako ředitelka Odboru literatury a knihoven Ministerstva kultury České republiky. Od roku 2003 do současnosti je členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Od roku 2006 je prezidentkou nově založené Akademie literatury české.
Odkaz
V letech 1949–50 pracovala Kantůrková jako redaktorka Mladé fronty. Po maturitě na dělnické přípravce (1951) studovala filozofii a historii na FF UK (absolvovala 1956 prací Slovanská lípa v roce 1848). 1956–58 byla tajemnicí Československého svazu mládeže na Strojní fakultě ČVUT, poté v domácnosti. V roce 1966 nastoupila do Československého ústředí knižní kultury. Od 1967 spisovatelka z povolání. Byla signatářkou a v roce 1985 mluvčí Charty 77. Po zahraničním vydání knihy rozhovorů Sešly jsme se v této knize a po zadržení francouzského kamionu se zakázanou literaturou na českých hranicích byla v květnu 1981 obviněna z podvracení republiky a zatčena; v březnu 1982 byla propuštěna bez soudu, ale trestní stíhání proti ní bylo zastaveno až v prosinci 1989. Patřila k zakladatelům Občanského fóra, 1990–92 byla poslankyní ČNR a členkou jejího předsednictva. Poté spisovatelka z povolání, v letech 1994-96 a 2005-07 předsedkyní Obce spisovatelů. V letech 1998-2000 působila jako ředitelka Odboru literatury a knihoven Ministerstva kultury České republiky. Od roku 2003 do současnosti je členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Od roku 2006 je prezidentkou nově založené Akademie literatury české.
Odkaz
Více o Evě Kantůrkové ZDE
