Karfík Vladimír - literární kritik, historik, editor
VLADIMÍR KARFÍK
Životopis
Životopis
Gymnázium studoval v Českých Budějovicích a Mostě (maturita 1950), češtinu a srbochorvatštinu na FF UK (1950–1955, PhDr. 1969 prací K interpretaci poválečné poezie). V letech 1954–1957 působil jako lektor literatury na Ústřední škole ROH, 1957–1961 byl zaměstnán v Novinářském studijním ústavu. V letech 1961–1973 pracoval v ÚČL, 1965–1969 byl uvolněn pro stáž v Literárních novinách, Literárních listech a Listech, kde vedl rubriku literární a umělecké kritiky. V letech 1970–1971 byl externím redaktorem časopisu Výtvarná práce. 1973–1989 pracoval v různých dělnických profesích. V letech 1990–1999 byl šéfredaktorem obnovených Literárních novin. Kromě časopisů, v nichž působil, přispíval od roku 1953 do těchto novin a časopisů: Květen,Novinářský sborník, Výtvarná práce, Česká literatura, Orientace, Sešity pro mladou literaturu,Divadlo, Dialog, Svědectví (Paříž), Revue K (Paříž), Listy (Řím), Obrys (Mnichov), Divadelní revue,Respekt, Lidové noviny aj. V době, kdy nesměl publikovat, přispěl do samizdatových periodik Kritický sborník, Obsah a do sborníků Hlasy nad rukopisem Českého snáře (1981), Z pěstiček zaťatých. Básníkovi Janu Skácelovi k šedesátinám (1982), Miroslavu Drozdovi a Jiřímu Honzíkovi k šedesátinám (1984),Jaroslav Seifert 1986 (1986), Hrabaliana (1989). Pro edici Expedice spolu s Miroslavem Červenkouk vydání připravil výbor Obhajoba umění Jindřicha Chalupeckého (1988). Přispěl do strojopisných sborníků Rudolfu Havlovi (1981) a Xenia Miroslao Červenka quinquagenario a solidabus, amicis, discipulis oblata (1982). Užíval pseudonymů a šifer: Věra Kronusová (dívčí jméno manželky Věry Karfíkové), Petr Doubrava, Jan Bartoš (oba ve Svědectví); K., k., kar., í, o., vk.
Literární kritik a historik Vladimír Karfík se orientuje především na moderní českou literaturu. Ve svých kritických analýzách (zejména poezie) se opírá o strukturalistickou metodologii, s jejíž pomocí usiluje o odhalení zákonitostí a smyslu uměleckého textu. Časopisecky publikované studie a doslovy z let 1966–1999 Karfík shrnul do souboru Literatura je čitelná, v němž se věnuje několika autorům druhé poloviny 20. století, zvláště těm, kteří byli spojeni se Skupinou 42 (Josef Kainar, Jiří Kolář), a básnické generaci, jež debutovala v 50. letech (Miroslav Holub, Jan Skácel,Karel Šiktanc, Jiří Šotola aj.). Zvýšenou pozornost věnoval Karfík zejména básnickému dílu Jiřího Koláře. V řadě studií (dvě vyšly jako zvláštní čísla pařížské Revue K) a v monografii Jiří Kolářvymezil nejen Kolářův podíl na vzniku Skupiny 42 a ukázal jeho vliv na moderní českou poezii i prózu (Bohumil Hrabal), ale svůj zájem upřel i k méně známým polohám Kolářovy tvorby (zvl. dramatické). Jako editor se podílel na vydávání jeho spisů.
(zdroj: slovnikceskeliteratury.cz)
Odkaz
Více o Vladislavu Karfíkovi ZDE
(zdroj: slovnikceskeliteratury.cz)
Odkaz
Více o Vladislavu Karfíkovi ZDE
