Kruh přátel
Členství v Kruhu přátel
Členství v Kluhu přátel UB není vázáno na regule 'přijímacího řízení', jaké je podmínkou pro přijetí za řádného člena v jednotlivých besedních odborech. Dnešní Kruh přátel je tedy zcela a trvale otevřen každému vážnému zájemci, který by chtěl zblízka poznat dění v Umělecké besedě! Každému, komu není cizí problematika současného výtvarného umění, hudby či literatury. Každému, kdo by se rád průběžně seznamoval s tvorbou členů Besedy na jejich výstavách, pravidelných koncertech komorní hudby a literárních čteních, které spolek pořádá. Jsou mu také rovnocenně přístupné interní besední společenské večírky (s hodnotnou tombolou) i různá neformální setkání besedních umělců.
A buďme upřímní a otevření, jak to mezi přáteli má být: také pro současnou Uměleckou besedu, by příliv nových, zejména mladých zájemců do tohoto Klubu přátel znamenal významnou posilu a obohacení. I dnes, jako ostatně mnohdy v jejích dějinách, by totiž mohl vést k výraznějšímu rozšíření obecného povědomí o jejích aktivitách, pomohl by získat jejímu úsilí širší ohlas, takový, jenž by více odpovídal významu, umělecké hodnotě a duchovní intenzitě, jakou nepochybně vykazují umělecké realizace mnoha současných jejích členů!
Pro členy Kruhu přátel UB bývá každoročně připravena prémie - kupříkladu umělecké dílo člena UB - grafický list, litofrafie apod. nebo CD s hudbou členů UB apod. nebo publikace člena LDO.
Roční členský příspěvek činí 500 Kč.
Přihlášení do Kruhu přátel
Můžete si stáhnout a vyplnit 'papírovou' přihlášku a tu po vyplnění odeslat poštou na adresu Umělecké besedy (přihlášku naleznete přiloženou pod textem).
Pozn.: Při vyplňování přihlášky do Kluhu přátel Umělecké besedy poskytujete své osobní údaje dle zákona o zpracování osobních údajů č. 110/2019 Sb. Umělecká beseda si uvědomuje důvěrnost Vašich osobních údajů a řídí se tímto zákonem.
Historie Kruhu přátel
Od samých počátků své činnosti počítala Umělecká beseda i s aktivní spoluúčastí uměnímilovných laiků nejrůznějších profesí. Již na první dochované presenční listině členů rodícího se spolku z roku 1863 se setkáváme s kolonkou, označenou předznamenáním Přátelé umění. V jejím sloupci se skvějí jména úředníků, pedagogů, právníků, lékařů, vědců, politiků i novinářů, a také příslušníků vlastenecky smýšlející aristokracie. Také ustavující stanovy Besedy počítaly s touto skupinou vážných neprofesionálních zájemců o umění jako s významnou částí budoucí členské základny spolku. I když se z těchto 'neprofesionálů' formálně neutvořila samostatná složka spolku a 'přátelé umění' se tehdy rozešli do jednotlivých odborů podle svých subjektivních, individualizovaných zájmových orientací, další rozvoj Umělecké besedy by bez nich byl naprosto nemyslitelný. Z jejich stále se rozšiřujících řad se posléze rekrutovalo i mnoho funkcionářů jednotlivých odborů, zejména jejich jednatelé (mnohaletým jednatelem hudebního odboru byl například středoškolský profesor a zakladatel českého skautingu A.B. Svojsík, do dějin výtvarného odboru se zase v časech první republiky jedinečně zapsal jeho tehdejší jednatel, špičkový lékař-internista docent Josef Brumlík); ale i dva významní starostové UB v 2.polovině 19.století, právník a poslanec dr. Jan Strakatý a dr. Jakub Škarda, vzešli právě z řad těchto 'přátel umění'. Také z pozdějších dob bychom ovšem jmenovat desítky, ba stovky dalších podobně agilních, obětavých a erudovaných osobností; z těch časově nám nejbližších jmenujme, za jiné, alespoň dva právníky, dr.Jana Rabase a prof. dr. Václava Pavlíčka.
Především k těmto 'přátelům umění', kteří jakožto tzv. členové přispívající vždycky tvořívali početně nejvýznamnější část besedního členstva, směřovaly každoroční členské spolkové prémie; to oni, většinou v pozici agilních 'vesnických jednatelů', přenášeli besední podněty z 'centra' do mnoha mimopražských míst. Neobešel se bez nich společenský život Besedy, podíleli se jako organizátoři a leckdy i jako účinkující na nejrůznějších uměleckých i zábavních akcích spolku apod. V neposlední řadě představovali i jakési spolkové 'lobby', které zvyšovalo prestiž spolku navenek, do širších společenských kontextů. Beseda ráda využívala jejich ochoty i profesionálních schopností v oblasti právní, ekonomické, či propagační, jejich mediální známosti a popularity či jejich společenských kontaktů k tomu, a nakonec se, i díky jim, mohla odvážit i na velkolepé výstavní či koncertní akce, které zdánlivě přesahovaly možnosti této malé a nikdy také příliš zámožné korporace.
Umělecká beseda těmto svým členům, jejichž počet přesahoval ve 30. a 40.letech 20. století hranici čtyř tisíc, a kteří svým složením reprezentovali velmi široké sociální a profesní spektrum, poskytovala řadu výhod při jejich účasti na besedních akcích, přednáškách, loteriích aj., nejrůznější slevy, například při nákupu tisků, uměleckých děl a hudebnin vydávaných Uměleckou besedou, možnost přednostně a zdarma využívat besední knihovny a čítárny, navštěvovat její galerii apod.
Úzké styky mezi besedními výtvarníky, hudebníky a literáty, a uměnímilovnou částí členstva byly tedy trvale a oboustranně plodné a užitečné.
I když obnovená Umělecká beseda začala v 90. letech 20. století působit v mnohem skromnějších hmotných poměrech, nemohla přestat - v duchu svých tradic - myslet na tyto odedávné přirozené spojence svých snah, na milovníky a znalce jednotlivých uměleckých oborů.
A tak v roce 1993 vznikl Kruh přátel Umělecké besedy nejenom jako přidružená sekce spolku, ale i jako jeho integrální součást. Toto postavení Kruhu bylo vyjádřeno i tím, že jeho vedoucí osobnosti, pan Antonín Chrudimský a paní Daniela Portešová, paní Blanka Posltová, dnes jednatelka celé Umělecké besedy a paní Eva Břicháčková, jednatelka Kruhu přátel, se stali plnoprávnými členy správního výboru spolku.
Beseda začala pro členy Kruhu podle svých možností vydávat členské prémie a celou řadu z nich stále ráda vítá na svých akcích.
FORMULÁŘ PŘIHLÁŠKY VIZ PŘILOŽENÝ DOKUMENT
